E-shop jezírka

Nejlepší období pro vybudování zahradního jezírka je jaro.Vysázené rostliny mají pak v následujícím období dostatek času nabrat sílu k zakořenění. V pozdějším jarním a letním období stoupá teplota vody a urychluje růstovou fázi rostlin.

Aby mohla  přírodní biologická rovnováha vašeho rybníčku fungovat delší dobu, musí mít  plochu nejméně  10 m² (to odpovídá zhruba ploše 3,20 m x 3,20 m) . Alespoň dva metry čtvereční musí dosahovat hloubku jeden metr (nebo více). To je potřebné ze dvou důvodů:

1. Při výrazném oteplení v létě , kdy se voda v mělkých částech rybníčku ohřeje na vysokou teplotu, musí mít nejen ryby, ale i ostatní živočichové možnost stáhnout se do chladnější a na kyslík bohatší vodní vrstvy u dna.
2. Optimální teplota pro přezimování vodních živočichů ve Vašem rybníčku je +4 °C. Voda je při +4 °C nejtěžší a klesá dolů. Proto v zimě při teplotách až do -20 °C mají nejnižší vrstvy vody Vašeho rybníčku teplotu přesně +4 °C – pokud máte rybníček aspoň jeden metr hluboký.  Je-li však rybníček příliš mělký, může celý promrznout.

Pro vybudování rybníčku vyberte takové místo kam dopadá alespoň několik hodin denně sluneční světlo.Nevhodné je umístění v bezprostřední blízkosti stromů z kterých opadává listí nebo jehličí. obojí silně znečišťuje vodu. Spadané listy a jehličí se ve vodě rozkládají a při tomto procesu je spotřebováván z vody kyslík a tím jsou ohrožovány  ryby a ostatní živočichové ve Vašem rybníčku . Zvlášťě jehličí lze z vody jen obtížně odstranit.
Pokud umístíte Váš zahradní rybníček do blízkosti vzrostlých stromů, mějte na paměti rozsáhlý kořenový systém, jehož poškození nelze při zemních pracech prakticky zabránit. Dokážete-li však šetrně a v nepříliš velkém rozsahu kořeny zaříznout, vyroste na jejich koncích mnoho drobnějších kořínků.Ty pak zajišťují přísun živin pro růst a životní sílu stromu.

Při hloubení jámy pro Váš budoucí rybníček nezapomeňte také na mělkou močálovitou zónu a dostatek prostorných stupňů pro pěstování různých vodních rostlin.
Vzhled věnce břehu budou ovlivňovat především rostliny, které vysadíte ve vyšších a okrajových stupních . Svahy mezi jednotlivými stupni v nádrži by měly mít mírný sklon.

Ideální je poměr 1:2, což znamená, že na jeden metr délky svahu je výškový rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem 50 cm.
Bude-li rybníček ležet uprostřed travnaté plochy, odstraňte šetrně travnatý drn ještě předtím, než začnete hloubit jámu.  Drny Vám pak poslouží  při finálních úpravách terénu kolem rybníčku např. stavbě pahorku.

Dbejte rovněž, aby prstenec břehu rybníčku ležel vodorovně. Jinak při prvním napuštění vody zjistíte, že u vyššího břehu ční ještě kus stěny nádrže.

Důležitou pomůckou pro přezkoušení výškových rozdílů je hadicová vodováha. Můžete si ji pořídit sami a levně. Kupte několik metrů průhledné hadice a naplňte ji vodou bez vzduchových bublin. Položte tuto hadici do jámy. Přitom není důležité, zda leží hadice na zemi rovně, zatočená nebo částečně srolovaná. Hadicová vodováha pracuje na principu "spojených nádob" tzn. že stav vody na obou koncích hadice je vždy přesně shodný.

Nyní je ten správný čas založit ve Vašem rybníčku dno. V nejhlubším místě postačí zhruba 1 cm silná vrstvička písku.Postupně se sem splaví dostatečné množství podkladového materiálu.Terasovité stupně překryjte vrstvou písku asi 5-8 cm vysokou. Strmější břehy vyskládejte většími oblázky.Nejvýše položené terasy, určené pro pěstování rostlin, zatím nezařizujte. pro založení dna je vhodný hrubší písek nebo drobné oblázky, nikdy však zahradní zemina nebo ornice
Trvanlivost bazénové fólie můžete značně prodloužit , jestliže  ji překryjete zeminou z vyhloubené jámy.tento materiál hrubší struktury je účinnou ochranou proti světlu a zároveň se stává základem pro dno do kterého budete sázet rostliny.